I přesto, že to měli kus cesty, tak díky panu Zdeňkovi, který usedl za volant autobusu, zvládli cestu bez zpoždění. Také díky paní Hance, která výlet nejen zorganizovala, ale napsala o něm i moc pěknou reportáž, kterou si zde můžete přečíst. Přejeme Vám krásné jarní dny a užívejte je s těmi, které máte rádi!
Reportáž z výletu:
V sobotu 19. dubna jsme uspořádali výlet do Liberce a Pivovaru Svijany za podpory jednatelů skupiny BusLine, Ing. Radky Janáčkové a Ing. Pavla Tomšů. Možnost zorganizovat si výlet pro zaměstnance byla velká výzva stejně jako vytyčit cíle, které by byly zajímavé nejen pro naše řidiče, ale i pro jejich rodiny složené z příslušníků různých věkových skupin. Několik hodin strávených u počítače za to ale stálo. Když náš pan řidič Zdeněk slyšel můj nápad, prohlásil, že nemám šanci naplnit autobus, a pokud ho přece naplním, koupí mi čokoládu. To pro mě byla další výzva. Po čokoládě se ale tloustne, proto jsem navrhla: „Pane kolego, když seženu řidiče a jejich rodiny a bude plný autobus, odřídíte výlet v bílé košili a kravatě?“ A on odpověděl: „Jasně, nemám problém, jen mi tu kravatu musíte sehnat, protože já kravaty nenosím. Stejně to ale bude zbytečné, protože ty lidi neseženete.“
Několik telefonátů a vysvětlování, proč potřebuji dvě firemní kravaty a vše klaplo. Díky paní Karolíně Čorbové, vedoucí personálního úseku a Leoši Pýchovi, vedoucímu našeho střediska, kravaty přijely do Tábora a zbývalo jen přesvědčit kolegy, aby jeli na společný výlet.
Termín výletu připadl na velikonoční Bílou sobotu, a tak jsme vše začali stylově malým občerstvením – velikonočním beránkem. Pro malé účastníky zájezdu bylo připravené čokoládové velikonoční vajíčko, pro dospěláky „zdravotní“ velikonoční kalíšek lahodného moku. Jen náš pan řidič dostal teplé kakao a velikonočního beránka. Jako bonus mu naše zdravotní sestřička změřila před jízdou tlak. Vzhledem k jeho ústrojové kázni doplněné firemní kravatou si to kakao zasloužil.
Náš naplánovaný jízdní řád seděl na minuty, a kdybychom měli zapnutý strojek, jeli bychom až do Liberce v „zelené“. I PID a JIKORD by nás za takovou přesnou jízdu pochválily. Poslední účastníci zájezdu nastoupili ve Voticích. Všem jsme pak pustili prezentaci s kompletními informacemi, které pro strávený den v Liberci potřebovali. Vzhledem k charakteru naší firmy se jednalo o informace o výlukách v Liberci, spojeních k Ještědu, muzeu, Papilonii, ZOO i o dalších jízdních řádech v místě vč. odjezdů tramvají. Zdravotní sestřička se starala po celou dobu jízdy o doplňování tekutin všem účastníkům, měření tlaku a propagaci charitativního výstupu na Sněžku, který se uskuteční v sobotu 31. května. Jeden z našich řidičů účast na Sněžce přislíbil a objednal si tričko, jenom musíme zjistit, jestli to myslel vážně, nebo jestli pouze podlehl naší šikovné zdravotní sestřičceJ.
Ikonou Liberce je restaurace a televizní vysílač Ještěd, za který dostal významnou světovou Cenu za architekturu Augusta Perreta český architekt Karel Hubáček. Kdo by si nechtěl dát kávu nebo oběd v tak legendární restauraci? Tato zajímavá stavba je v provozu více než padesát let, jen výstup až na samý vrchol je fyzicky náročný a není vhodný pro každého. Přestože lanovka k vysílači byla mimo provoz, našla se skupinka řidičů, která pořádný výšlap zvládla.
Technické muzeum pak bylo jasnou volbou pro milovníky techniky a všem se tam moc líbilo. Exponáty od jízdních kol až po autobusy, lanovky a tramvaje tam mají v perfektním stavu a personál je velmi ochotný.
Nejen pro ženy a nejmladší účastníky zájezdu byla zajímavá návštěva centra Babylon Liberec. Dopoledne se konala v aquaparku u bazénů laserová show – mnozí z nás show tohoto typu viděli poprvé. Kousek od Babylonu byly otevřené zábavní a tematické parky IQ park, IQ Landia, Funpark a Lunapark. IQ Landia zaujala především větší děti natolik, že se jim odtud ani nechtělo odcházet.
Mezi řidiči autobusů máme i seniory, jsou to naši brigádníci, kteří rádi chodí do práce. Ti většinou zvolili návštěvu ZOO Liberec, kde mají raritu, kterou v jižních Čechách nemáme – bílé tygry. Někteří senioři navštívili i tamní dům s motýly Papilonii.
Odjezd byl stanoven na 14.45 hod. z autobusového nádraží a v 15.00 hodin od Centra Babylon. Před odjezdem na náš firemní výlet jsem si pustila film „Účastníci zájezdu“, abych věděla, na co všechno se mám připravit. Žádná z obav se pak nenaplnila. Všechno klapalo na minuty, a kdyby nám někdo kontroloval jízdní řád, nemohl by nic vytknout. Naši účastníci zájezdu byli vzorní a dochvilní, z Liberce jsme odjeli přesně s pípnutím časomíry v rádiu.
Příjezd do Svijan, kde jsme měli objednané jídlo a exkurzi pro padesát lidí, byl pěknou závěrečnou tečkou výletu. I tady vše klaplo na minutu přesně. Jídlo v restauraci výborné, obsluha rychlá a ochotná. Zvládli jsme exkurzi, nakoupit si dárky v podnikové prodejně a odjet na čas směr Tábor.
Výlet nám umožnilo vedení naší společnosti, poskytlo autobus, řidiče a příspěvek na prožití odpočinkového dne. Podle staré tradice se všichni řidiči autobusů zdraví i několikrát denně zvednutím ruky. Mnohdy se ani neznají jménem a mnohdy se ani nepotkají na „šoférkách“. Právě tento výlet umožnil potkat se také jinak než pracovně, dát si spolu pivo a popovídat.
Nic mě nepotěšilo tolik, jako když při vystupování z autobusu všichni postupně přicházeli k předním dveřím poděkovat, pochválit a vyřídit vedení, že to bylo moc hezké a že jim také děkují. A proto vyřizuji vzkaz nejen za sebe, ale za všechny: „Děkujeme.“ Zvláštní poděkování patří Ing. Ondřeji Polákovi za pomoc při zajištění parkování na autobusovém nádraží v Liberci.
Závěrem si dovolím nabídnout pomoc kolegům z jiných středisek při organizaci výletu k nám do jižních Čech a jako jeden z cílů cesty nabízím náš Tábor. Město je historické, krásné a s mnoha turistickými zajímavostmi i ve svém okolí. I pivo umíme v Táboře uvařit.
Bc. Hana Viktorinová,
řidička autobusu stř. Tábor a tč. jednorázová vedoucí zájezdu Liberec – Svijany
